Od odporu k napojení: Jak zvládnout každodenní zdravotní úkony s dítětem
Běžným problémem, se kterým se rodiče setkávají, je obtížnost provádění různých zdravotních úkonů – čištění zubů, čištění nosu, rehabilitační cvičení. Pokud jste rodič, pravděpodobně máte svůj vlastní seznam.
Co stojí za tímto odporem?
Hlavním důvodem je nezralost dítěte – obzvlášť u dětí mladších deseti let. Často ještě nemají schopnost chápat důležitost daného úkonu tak jako rodič, protože jim chybí životní zkušenosti a znalosti. I když ji chápou, nemusí si ji v daný moment vybavit – obzvlášť když se ocitnou v situaci, která jim připadá nepříjemná nebo děsivá. Mozek malého dítěte ještě není vyvinut natolik, aby dokázal současně držet dvě protichůdné věci. Alarm (poplach) nebo protivule jsou silné vnitřní síly, které během pár vteřin přebíjí rozum.
Dále platí, že malé děti ještě neumí cíleně směřovat ke vzdáleným cílům. Jejich mozek je nastaven na hru. Schopnost „pracovat“ vzniká až tehdy, když se dítě vývojově dostane do bodu, kdy je schopné držet v hlavě cíl a zároveň čelit překážkám, které mu stojí v cestě.
Kromě nezralosti může potíže zhoršovat i narušený vztah. Pokud dítě – například kvůli své citlivosti nebo protože přístup rodiče je příliš tvrdý či nedostatečně vedoucí – nezažívá pocit bezpečí ve spoléhání se na rodiče, může dojít k obrácení pečující hierarchie. V takovém případě se dítě vnímá jako ten, kdo má vést a starat se o rodiče. Neufeld tento jev nazývá alfa dítě. Dítě v této pozici se velmi pravděpodobně nenechá opečovat – obzvlášť pokud jde o nepříjemné procedury.
Někdy se dítě nenechá vést rodičem, protože se orientuje spíš na sourozence. Jde o specifickou formu orientace na vrstevníky. Když se dítě točí kolem nezralého sourozence místo rodiče, může to navenek vypadat jako dva neřízené víry, které se rodič marně snaží zvládnout.
Dalším faktorem může být smyslová citlivost. Děti se velmi liší v tom, jak vnímají smyslové podněty. Úkon, který nám přijde bezbolestný – třeba čištění zubů – může být pro citlivé dítě nepříjemný nebo dokonce bolestivý.
⸻
Jaká je řešení?
Pokud je problém ve vztahu:
Je třeba vztah opravit. O obrácené pečující hierarchii mluvíme více v našem kurzu Alfa děti a dospívající.
Orientaci na vrstevníky se věnuje kniha Gordona Neufelda a Gabora Matého Držte si své děti.
Pokud je problém v nezralosti:
Odpovědí jsou hra, rituály a rutiny. Nezralé bytosti jsou stvořené ke hře. Takže když nejsme máma, která čistí dítěti zuby, ale pták, který čistí zuby hrochovi, je to úplně jiný příběh. A když při tom „najde“ mezi zuby třeba botu nebo židli, zážitek se pro dítě stává mnohem poutavější.
Když se činnosti odehrávají ve stejný čas a ve stejném pořadí opakovaně, stávají se známými a mohou přinášet i emoční bezpečí.
Pokud je problém v citlivosti:
Nejprve zvažte, zda daný úkon vůbec musí proběhnout – zda jej lze vynechat nebo nahradit. Hledejte alternativy.
Například jsem nahradila těžko proveditelné cvičení na šilhání, které doporučoval a trval na něm oftalmolog, jednoduchým pitím brčkem – podle doporučení odborníků z přístupu HANDLE. Problém se vyřešil rychleji a bez zápasů. Mnohá rehabilitační cvičení lze nahradit jemnějšími přístupy, které více respektují citlivost a důstojnost dítěte.
Jedno z mých dětí se bálo použít vysavačový nosní odsávač kvůli hluku, ale ruční pumpičku přijalo bez problémů.
Někdy pomůže také změnit polohu – například místo vleže aplikovat nosní kapky v sedě.
Pokud je to možné, nechte dítě, ať si to udělá samo. Dejte mu pocit kontroly – například nezačínejte, dokud samo neřekne, že je připravené.
Menší jehly a znecitlivující krémy mohou snížit bolest při odběru krve.
Také jsem se vědomě rozhodla netrvat na logopedických cvičeních, která mé děti odmítaly – v dané chvíli mi nepřipadaly natolik důležité. Jejich řečové potíže se s věkem samy od sebe upravily. Někdy stačí nechat prostor přirozenému vývoji a být trpělivý.
Je přípustné použít sílu, aby dítě podstoupilo zákrok?
Doporučuji se použití fyzické síly vůči dítěti co nejvíce vyhýbat. Podstoupit nepříjemný nebo bolestivý úkon pod nátlakem je situace s vysokým rizikem psychického traumatu. Píše o tom mimo jiné Peter Levine.
Rodič navíc riskuje ztrátu důvěry dítěte, což do budoucna výrazně ztěžuje spolupráci a může vést k dalším problémům v chování a prožívání.
Pokud ale skutečně neexistuje jiná možnost – úkon musí být proveden, nelze jej vynechat ani nahradit, a je nezbytný pro zdraví dítěte podle nejlepšího úsudku rodičů – a zároveň absolutně nelze dítě k spolupráci přivést jiným způsobem, pak může být použití síly jedinou možností. I tak by ale mělo jít o naprosto krajní řešení, výhradně u zásadních a neodkladných procedur.
A i tehdy je třeba počítat s velkou opravnou prací – během i po zákroku. Nenechávejte událost neprožitou. Bude potřeba vynaložit úsilí na obnovení vztahu a znovuzískání důvěry dítěte. Hra může dítěti pomoci vyjádřit emoce a zabránit jejich zaseknutí nebo disociaci, která by mohla vést k traumatu.
O tom všem mluvime v našem webináři Děti a zdravotní systém – příručka pro rodiče.
👉 Odkaz na registraci: Kurzy a webináře
Pokud potřebujete situaci řešit urgentně nebo osobněji, nabízíme i individuální konzultace 1:1.
👉 Podrobnosti zde: Služby
Foto: Willo Team
